Muzeum KolínMuzeum KouřimMuzeum Český BrodSkanzen KouřimKostely kolínskaMuzeum dětem
  • HRADENIN_01
  • HRADENIN_03
  • HRADENIN_02

stavební vývoj

Osídlení Hradenína, přesněji širšího okolí dnešní obce, je doloženo archeologickými vykopávkami již od doby železné. Při dnešní silnici do Blinky byly mimo jiné nalezeny hroby bojovníků z období tzv. bylanské kultury. Nejstarší středověkou osadu s původně dřevěnou tvrzí badatelné umisťují do jihozápadní části dnešní obce, nad dodnes existující rybník.

Nejstarší, nepřímo doložený majitel tvrze Předota z Radenína je zmiňován poprvé k roku 1265. Zřejmě v průběhu 1. pol. 14. století starší, zřejmě dřevěná, tvrz zaniká a zemanské sídlo je přeneseno na dnešní stanoviště. Zde je, patrně již na konci 14. století, postavena mohutná věž, obehnaná vnitřní hradební zdí a ochranným příkopem který byl od západu, severu a částečně i východu vylámán ve skále. Korunu příkopu chránil ještě val a nejspíše i palisáda. Areál tvrze byl přístupný, stejně jako dnes, ze západní strany, přes poplužní dvůr. Samotná věž byla vybudována nejméně ve dvou, nedlouho po sobě jdoucích stavebních etapách, přičemž v etapě třetí byly do interiérů vloženy valené klenby. Věž byla původně ještě o jedno podlaží vyšší než je současný stav. Její přízemí bylo určeno pro skladování, další patra byla obytná. Jako stavebník bývá uváděn bohatý kutnohorský měštan Mikuláš Píšek či Pěšek. Před rokem 1410 přešel Hradenín do majetku Reinharda z Mühlhausenu, který na tvrzi „seděl“ až do roku 1450. Díky němu přečkala tvrz bez úhony husitské války. Zásluhu na tom mělo mimo jiné i vylepšené opevnění, z něhož se dochovala západní stěna vnitřní hradby s polygonální baštou, sloužící jako ochrana k mostu a bráně. Zároveň byl také zvětšen a upraven vodní příkop. Vzhledem k tomu, že původní jižní křídlo vnitřní zástavby bylo odstraněno v 19. století. můžeme se jen dohadovat o jeho pozdně gotickém původu spadajícím do 2. poloviny 15. století.

V průběhu šestnáctého století došlo k dobudování soustavy rybníků nad vsí. Zřejmě v průběhu první 1. poloviny 17. století vznikl do dnešní doby dochovaný kamenný most se dvěma oblouky, a přestavby se také dočkala polygonální bašta, kde vznikly v přízemí dvě pravidelné klenuté prostory, které od té doby až do 19. století údajně sloužily jako hradní kaple. Pravděpodobný stav tvrze v 17. století zachycuje publikovaná kresebná rekonstrukce F. Kašičky. Roku 1663 kupuje Hradenín císařský rada Jan Viktorin z Valdštejna, jehož rod jej potom drží až do roku 1720. Za jeho vlastnictví zaniká ves a ze zbylých gruntů vzniká barokní velkostatek. Po Valdštejnech patří celé 18. stol. Hradenín městu Kutná Hora. V tomto období dostala věž mansardovou střechu vrcholící makovicí. Její interiéry sloužily ovšem již nejspíše pouze pro skladování obilí.

O podobě areálu tvrze v 19. století nám dává představu kresba Bedřicha Waschmana uvěřejněná roku 1869 ve Světozoru. Tvrz je na kresbě zachycená v pohledu od severozápadu. Za mostem s nízkým zděným parapetem je vidět brána s ještě pozdně gotickou kostrukcí střechy. Za branou je zachycena část jižního křídla. Polygonální bašta nese doškovou střechu a komín prozrazuje její obytnou funkci. K západní stěně věže je přistavěno zděné těleso vřetenového schodiště zřejmě barokního původu. Při severní straně věže stojí hospodářské stavení. Příkop je ještě zavodněn a směrem k návsi chráněn zbytkem vnější hradby. Kromě severního stavení kresba zachycuje víceméně středověkou podobu celého areálu. V době vzniku Waschmanovy kresby kupují tvrz, nyní vedenou již jakou usedlost pod čp. 13, manželé Mašínovi. Ti bourají celé jižní křídlo a na jeho místě staví rampu pro snadnější přístup do nově vytvořeného dvora. K jižní straně mostu, přímo do příkopu, je vestavěno nové obytné stavení s klenutými stájemi, směrem do návsi na začátek mostu klenutá brána. Východní stranu areálu uzavírá nově postavená stodola. K severní straně věže jsou přistaveny hospodářské prostory, při západní straně stála otevřená kolna změněná později v garáž. Samotná věž sloužila jako sýpka. Od roku 1950 areál užívalo místní JZD. V roce 1955 vichřice těžce poškodila střechu věže, což později vzhledem k zatékání způsobilo propadnutí trámových stropů všech horních pater. V 80. letech byly podniknuty alespoň základní kroky ke stabilizaci tvrze, nicméně i přesto dále docházelo k postupné devastaci, která bohužel nemohla být zastavena ani po restituci v roce 1993, kdy nebylo v silách majitelů provést zásadní úpravy zamezující další degradaci celého areálu.

Kresba Bedřicha Wachsmana z roku 1869 Kresebná rekonstrukce Františka Kašičky Stav tvrze v 50. letech 20. století

Tvrz Hradenín

Areál tvrze se nachází v havarijním stavu.

Pro veřejnost je zcela uzavřen!

Probíhá jeho postupná rekonstrukce a připravuje se zpřístupnění.

Děkujeme za pochopení.



Reg­ionální muzeum v Kolíně | Karlovo náměstí 8, 280 02 Kolín I
příspěvková organizace Středočeského kraje 
logo_100
­